V roce 1968 vznikl seriál mezinárodních akademických závodů za účasti Francie – Jean Jacques Gasquet Švýcarska R.Holzer, Rakouska - Ruckenbauer,Polska - Kobylanski, Německa, Slovenska, Italie a České republiky. ( Myslím si, že zakladatelem byl Dr Felix Chovanec z FTVS UK) Princip byl jednoduchý, každá pořádající země zajistila pobyt pro ostatní účastníky. Tato reciprocita umožnila výjezdy studentů do zahraničí bez mimořádných nákladů. V Čechách byla nositelem reciprocity FTVS, závody probíhaly nejčastěji v Harrachově. Jmenovali se původně Štít Richtrovek, později Štít FTVS. V dobách , kdy se nemohlo nikam cestovat to byla jedna z mála možností, jak se dostat „ ven“. Krásné akce , na které nebylo jednoduché se kvalifikovat. V Rakousku se bydlelo v klášteře, Švýcaři pořádali závody v Diablerret. Celá řada závodníků vzpomíná na závody ve Francii na La Feclaz, které pořádala universita v Grenoblu . Pro všechny účastníky tam pořadatel Michel Baggioni uspořádal večeři s tradičním savojským menu, a tak mnozí poprvé ochutnali raclette, fondu a další speciality.Postupem doby tato tradice přestala fungovat, některé země z různých důvodů nemohly nebo nechtěly závody uspořádat a v roce (cca 1990) postupně zanikla úplně.

Historie se začala psát kolem roku 1972-73, kdy ještě neexistoval oddíl běžeckého lyžování, ale Dr. Jan Havle jezdil se studenty-vodáky na závody. Poprvé jsem se se studenty VŠE setkal na závodech na Šumavě v Caparticích ještě jako student FTVS. Trať po loukách jsme si před závodem prošli, žádná úprava, stopa podle toho vypadala.

V roce 1973 jsem externě začal učit na VŠE a v r. 1974 byl založen oddíl běžeckého lyžování. Neměli jsme to zpočátku snadné, žádný materiál, konkurenci nám dělal tehdy slavný oddíl sjezdařů, takže rozpočet pro běžce byl pouze symbolický.

K zásadnímu obratu došlo v zimě 1974, kdy se bývalý student VŠE a lyžař stal ekonomem lesního závodu ve Frýdlantě a nabídl nám volnou hájovnu v osadě Jizerka – poslední chalupoa na Jizerce cestou ke Smědsavě po hajném Pešákovi – tedy Pešákovna. Dostali jsme ji k užívání pod podmínkou, že budeme lesnímu závodu pomáhat s výsadbou stromků v exhalacemi zničených lesích. Rádi jsme souhlasili. První zimu byla hájovna nepoužitelná, zamrzlá voda, místnosti částečně vyrabované. Na jaře jsme začali s opravami a postupně jsme si hájovnu upravili tak, že se tam dalo celoročně pobývat. Rázem bylo kam jezdit na soustředění, tým se velmi rychle vykrystalizoval, protože bylo třeba jezdit na brigády, pracovat na opravách a pod a tím řada jedinců vypadla.
Na konci 80. let byla Jizerka oblíbenou destinací reprezentačních týmů jak mužů tak žen, takže jsme si užívali upravených stop ( tehdy jenom stop, protože se ještě nebruslilo), denně jsme se potkávali s legendami – Květa Jeriová, Blanka Paulů, Pavel Benc, Radim Nyč a dalšími a ti včetně trenérů Bartoše, Cillera, Foltmana a dalších byli často našimi hosty.

V následujících letech jsme uspořádali celou řadu závodů VŠ ligy, 200 mužů a více než 100 žen na startu nebylo nijak mimořádné. Pořádai jsme i AM na 50 km, zmiňuji to proto, že týden před závody začalo tát a my jsme trávili mnoho hodin s lopatou a nahazovali jsme 5 km kolo.
Pobyt na Jizerce byl vynikajícím testem soudržnosti oddílu. Mezi členy v této době patřili např. Ing Ota Zima – dnešní ředitel kolejí na Jarově, Zdeněk Tůma guvernér ČNB, ing.Milan Machálek – dnes velvyslanec v Senegalu a mnoho dalších. Ekonom byl tehdy jedním z nejúspěšnějších oddílů, častý pořadatel závodů.

Na Jizerce měl také hlavní stan oddíl TJ Humanita, tehdy velmi početný a velmi často jsme s nimi spolupracovali na přípravě závodů.
K organizaci závodů jsme užívali torzo bývalé sklárny, ubytování jsme sháněli po širokém okolí, zajišťovala se doprava pro všechny závodníky, nebylo jednoduché získat skútr na úpravu stop. Začátkem 90 let se začaly Jizerky masivně odlesňovat, všude se těžilo dřevo, tratě byly poničeny těžbou a začalo se závodit jinde.

V této době se VŠ ligy účastnilo více než 10 vysokoškolských oddílů, namátkou –z Prahy Medicina, Stavební f., Strojní f., VŠ chemickotechnologická, VŠZ, Mat fyz, AMU, na Moravě Ostrava, Brno, dále Ústí n/L, Pardubice, Liberec, Plzeň (jistě jsem na někoho zapomněl)
Nejsilnějšími oddíly v této době byla Chemie Praha, Mat.Fyz, Strojní f. , VŠZ a Liberec. Ekonom jim konkuroval zázemím na Jizerce a skvělou partou.
Hlavními pořadateli byli fakulty v Plzni – závodilo se na Perninku, kde měli školní chatu, potom Humanita pořádala závody na Mísečkách, bydlelo se v Jilemnici ve školách a v sokolovně, ve Studenci apod. Liberec na Bedřichově, Moraváci na Pradědu a v NMNM, stavební nebo strojní fakulta pořádala závody na Mariánské, kde také měli školní chaty a organizace tak byla snazší.

Za mé nepřítomnosti mezi 1980 – 1985 jsme postupně o Pešákovnu a tím i o zázemí oddílu přišli. Mí nástupci nedokázali udržet kontinuitu jak s osadu Jizerka, tak s ledním závodem a i přes pomoc ze strany školy jsme definitivně o hájovnu přišli. Škoda. 

• VŠCHT – Bohdan Miler a Marie Bartáková
• ČVUT FSv – Mirek Koubek
• ČZU – Vláďa Jandera a Ota Krouský
• ČVUT FS – Karel Kozel
• UK Medicína – Jan Weisshäutel
• ČVUT FEL – Čestmír Bulíř
• UK Humanita – Eva Šeflová
• VŠE – Miloš Pádivý
• ZČU Plzeň – Oldřich Kroupa Ondra Vodrážka
• VŠB Ostrava – Václav Kubica
• UK FTVS – studenti sami, z počátku především Čestmír Bulíř
• TU Liberec – Karel Veselý a Radim Antoš
• MU Brno – Vladimír Kovařík, Eva Slonková, Pavel Korvas
• UK Matfyz – Tonda Klazar
• UJEP Ústí nad Labem – Martin Nosek